CELEBio – Action Recommendations (Czech Version)

Program konference CELEBioEconomy Celebration (14. října 2020)

Workshop (13:40-14:50) – diskuze v českém jazyce

Moderátorka: Dagmar Milerová Práškova (Institut cirkulární ekonomiky, Praha)

„Kulaté stoly o biohospodářství“ – aktivní účast publika na utváření budoucích kroků pro podporu biohospodářství v České republice. Jaké kroky (v obchodě, politice, vzdělávání a občanské sféře) jsou potřeba, aby se výrazně podpořilo využití málo používané zbytkové biomasy v zemědělství a lesnictví a využití bioodpadu v biohospodářství?

Dohodli jsme, že budeme mít 3 diskuzní stoly nebo místnosti. Vedoucí diskuze budou stimulovat diskuzi ze strany účastníků, aby postupně získali konkrétní odpovědi na položené otázky. Cílem je navrhnout řešení problémů pro každý ze 3 uvedených hodnotových řetězců.

Stoly/místnosti budou rozdělené podle diskuzních témat a navrhnou řešení následujících otázek (45 min).

A. Zemědělství

            Vedoucí diskuze – Pavel Klouček (Česká zemědělská univerzita v Praze)

1. Identifikujte hlavní hodnotové priority související s tématem vašeho stolu/místnosti, které je potřeba dál rozvíjet. Například: co dělat se zbytky ze zemědělské výroby, dřevařské výroby, se splaškovým kalem, jak vyrábět bioenergii – buďte konkrétní. Identifikujte hlavní hodnotové řetězce, nedostatky či zábrany v realizaci a nutná politická opatření.

Výzvy

• Pro uvedení produktu na trh je zapotřebí několik vzájemně propojených sektorů.
• Na všechny dopady biohospodářství by se mělo nahlížet pozitivněji.

Politické nedostatky

• Identifikace problematických bodů v hodnotových řetězcích, jejich regulace, návrh řešení.

Cíle akcí

• Při uvedení produktu na trh propojit všechny potřebné sektory.
• Modifikovat existující biohospodářské technologie, např. kukuřice na bioplyn.
• Investoři mohou podporovat malé podnikatele, avšak veřejné financování je nepřijatelné.
• Nějaký styčný bod s konzultační a finanční podporou (program biohospodářských poukázek).

Politické mechanismy

• Zformování meziministerských pracovních skupin
• Nutnost spustit výzkumné výzvy
• Formulace nové strategie RIS3
• Regulace za účelem stimulace biohospodářství
• Prozkoumání kalkulací pro opětovné použití zbytků plodin v půdě (např. projekt RE-Step – EU)

2. Jaká jsou ekologická rizika v sektoru z tématu vašeho stolu/vaší místnosti? Identifikujte rizika pro trvalou udržitelnost (např. biodiverzita, půda/uhlík, voda atd.) a zařaďte je do kategorií vysoké/střední/nízké riziko.

• Špatně promyšlené biohospodářské aktivity, které neberou v úvahu rizika pro trvalou udržitelnost (např. kukuřice na bioplyn).
• Rizika pro biodiverzitu, vodní erozi, zhoršení půdních podmínek, špatné řízení vodních zdrojů u některých plodin, které mají sloužit jako primární materiály pro biohospodářství.
• Nedostatečná biodiverzita a větší rozsah velkopěstitelství – vede k vyšší spotřebě pesticidů, tím pádem k vyššímu obsahu chemikálií v produktech, potravinách a nápojích.
• Velkopěstitelství přispívá k vyčerpávání půdy, což z dlouhodobého hlediska vede k její nižší produktivitě.
• Před využitím biomasy jako zdroje energie je potřeba zvážit i řízení půdních a vodních zdrojů.
• Výroba energie z polních plodin by byla lepší při smíšeném pěstování.
  

3. Jaké kroky doporučujete pro své téma a jaké hodnotové řetězce do let 2025 a 2030 navrhujete? Uvažujte v následujících kategoriích: technologie, životní prostředí, ekonomie, společnost, politika.

Politika

• Přimět ministerstva ke spolupráci na celkovém/holistickém přístupu k biohospodářství.
• Vyhýbat se zneužívání dotací a negativním neúmyslným dopadům, které podryjí sebevědomí jednotlivých účastníků. Prezentovat pozitivní příklady a dopady na trvalou udržitelnost.
• Zakomponovat téma biohospodářství (specifické výzvy zajišťující dostatečnost biologických obnovitelných zdrojů, nové technologie a inovace, výzkum) do přípravy dotačních programů 2021–2027 (v rámci příslušných ministerstev).

Společnost

• Uvádět dobré příklady skrze správně zacílené PR; také místní politici by měli mluvit o příkladech a významu biohospodářství. Musíme s nimi spolupracovat na zvýšení povědomí.
• Co nejširší zapojení celé společnosti. Povzbuzovat a zapojovat místní subjekty, politiky, akademiky, soukromé investory a podnikatele – podporovat start-upy a spin-off firmy.

Ekonomie

• Měly by se podporovat malé a střední podniky, ideálně ze soukromých prostředků.

Technologie

• Rozvoj přesného zemědělství, nové technologie chovu. Konopná vlákna a nové technologie sklizně.
• Spin-offy a start-upy by měly pracovat na rozvoji technologických řešení biohospodářských problémů.

Životní prostředí

• Pro Českou republiku by bylo dobré, kdyby velcí zemědělci přijali za své biohospodářství/Zelenou dohodu, mohlo by to změnit názor veřejnosti.

B. Lesnictví

            Vedoucí diskuze – Jaroslav Kubišta (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů)

1. Identifikujte hlavní hodnotové priority související s tématem vašeho stolu/místnosti, které je potřeba dál rozvíjet. Například: co dělat se zbytky ze zemědělské výroby, dřevařské výroby, se splaškovým kalem, jak vyrábět bioenergii – buďte konkrétní. Identifikujte hlavní hodnotové řetězce, nedostatky či zábrany v realizaci a nutná politická opatření.

Výzvy  

• Vlastnická struktura české půdy:
  • Řízení státních lesů není dostatečně pružné. Například pracovní smlouvy nelze upravovat. Státní vlastnictví je neflexibilní, typická smlouva se uzavírá na 5 let a prioritou je nejnižší cena, na kvalitu se nebere ohled.
  • Soukromé vlastnictví malých pozemků (~100 000 vlastníků v zemi). Vlastníci nemají standardizovaný přístup k hospodaření s půdou a o půdu obecně nepečují, její průměrná rozloha je malá (jeden hektar). Legislativní překážky brání zakládání větších kolektivů soukromých vlastníků.

Politické nedostatky

• Kalamitní dřevo (poškozené kůrovcem) je potřeba rychle zpracovat. Po pokácení a odstranění kůry jej lze využít jako běžné dřevo, protože může být relativně nepoškozené.
• Vytvoření poptávky po českém dřevě ve formě produktů s vysokou přidanou hodnotou.

Cíle akce

• Podpora inovací – zlepšení produkce dřeva, řízení ohleduplnější k životnímu prostředí, lepší zpracování dřeva. Nové zdroje financí pro lesnictví.
• Trvale udržitelné řízení, dlouhodobě trvale udržitelná produkce dřeva.
• Zvýšení kapacit (ideálně lokálních) pro zpracování dřeva (řezivo, nábytek) s vyšší přidanou hodnotou, které budou zohledňovat očekáváné změny ve složení dřeva.
• Využití dřevního odpadu – je nutné definovat, kolik odpadu se musí ponechat v lese.
• Využití „kalamitního dřeva“ – dřeva je na trhu momentálně přebytek, proto je ho v relativně krátkém čase potřeba co nejlépe využít.

Politické mechanismy

• Zvýšení hodnoty primárního zdroje dřeva – je potřeba využívat malé pily, aby se předešlo transportům dřeva na dlouhé vzdálenosti nebo mimo zemi. Dotace pro místní produkci a pily.
• Založení značky dřevěných výrobků „Vyrobeno z českých lesů“, která by zvýšila poptávku po českém dřevě a po výrobcích s vysokou přidanou hodnotou.
• Stát by měl podporovat použití dřeva na svatbách. Stimulace dřevěných staveb pomocí poukázek na vrácení peněz.
• Měly by se dotovat dřevěné obalové materiály.
• Biodiverzitu by měla platit společnost. Navrhnout pro společnost mechanismus pro oceňování a podporu biodiverzity.

2. Jaká jsou ekologická rizika v sektoru z tématu vašeho stolu/vaší místnosti? Identifikujte rizika pro trvalou udržitelnost (např. biodiverzita, půda/uhlík, voda atd.) a zařaďte je do kategorií vysoké/střední/nízké riziko.

• Neudržitelné velkopěstitelství – může představovat střední až vysoké riziko pro všechny zmíněné elementy (biodiverzitu, půdu, vodu). Zákon o zemědělství musí vyžadovat trvale udržitelné řízení zemědělské půdy z perspektivy půdních živin a vodní eroze.
• Masivní používání chemie (např. pesticidů, herbicidů) může představovat vysoké riziko pro všechny zmíněné elementy (biodiverzitu, půdu, vodu).
• Masivní kácení stromů bez včasného opětovného zalesnění neumožňuje mladým stromům vyrůst. Konkurenční trávy a křoviny jsou pro mladé stromy příliš velká konkurence. Běžným řešením jsou herbicidy, které trávu a křoviny zahubí, tento proces však zbytečně kontaminuje půdu a podzemní vodu. Řešením je vysazovat nové stromy dříve a méně kácet.
• Některé padlé stromy se musí nechat na zemi, aby zadržovaly vláhu a živiny. Pozměňující návrh zákona o lesích zmiňuje určitý počet kmenů, které se mají ponechat na zemi, ale nespecifikuje přesný počet. To je třeba standardizovat, zavést a sledovat.
• Výzva biodiverzity při znovuzalesňování. Udržet při opětovném sázení stromů diverzitu je zcela zásadní. Je potřeba sadit i smrky, jinak nebude trh výrobků ze dřeva fungovat.

3. Jaké kroky doporučujete pro své téma a jaké hodnotové řetězce do let 2025 a 2030 navrhujete? Uvažujte v následujících kategoriích: technologie, životní prostředí, ekonomie, společnost, politika.

Politika

• Je potřeba vymyslet politiku recyklace dřeva.
• Zavést daň ze skládky nebo zákaz dřeva na skládkách.
• Stimulovat nové podnikatelské nápady, které na trh přivedou dřevěné výrobky (granty, poukázky atd.).

Společnost

• Vyvinout značku dřevěných výrobků „Vyrobeno z českých lesů“, která by zvýšila poptávku po českém dřevě a po výrobcích s vysokou přidanou hodnotou.

Ekonomie

• Vytvořit lepší dotační prostředí na podporu konceptu biohospodářství. Navrhnout ekonomicky funkční řešení, které umožní trvalou udržitelnost lesnictví a kvalitní dřevěné výrobky.
• Stimulovat nové podnikatelské nápady, které na trh přivedou dřevěné výrobky.

Technologie

• Inovace zacílené na propagaci trvale udržitelného řízení lesů, lepší třídění a zpracování méně kvalitního dřeva.
• Větší využití harvestorů nebo zvýšení jejich efektivity.
• Přesun do menších, ne větších pil, a zapojení nových technologií.

Životní prostředí

• Propagace integrace ekosystémových služeb. Současné praktiky, obzvlášť v zemědělství, vedou kvůli vyčerpání podzemních vod k vysychání lesů.

Odpad

            Vedoucí diskuze – Hynek Roubík (Česká zemědělská univerzita v Praze)

1. Identifikujte hlavní hodnotové priority související s tématem vašeho stolu/místnosti, které je potřeba dál rozvíjet. Například: co dělat se zbytky ze zemědělské výroby, dřevařské výroby, se splaškovým kalem, jak vyrábět bioenergii – buďte konkrétní. Identifikujte hlavní hodnotové řetězce, nedostatky či zábrany v realizaci a nutná politická opatření.

Výzvy  

• Je nutné zaměřit se na odpadový cyklus nebo nakládání s odpady
• Je nutné snížit množství odpadu
• Zejména je zapotřebí zredukovat skládkování odpadu

Politické nedostatky

• Není kladen důraz na recyklaci, recyklace není podporována
• Chybí vnímání ekologické hodnoty zdrojů

Cíle akce

• Vidět odpad jako zdroj pro tvorbu energie, hnojiv a dalších obnovitelných zdrojů
• Vyvíjet technologie pro efektivní nakládání s odpady
  • Technologie musí společně se ziskovostí brát v úvahu i udržitelnost pro životní prostředí
  • Zaměření na podporu místního vývoje technologií
  • Výběr projektů/patentů se skutečným realizačním potenciálem a s procesy top-down i bottom-up
  • Nové technologie musí umožňovat široký přístup, ne exkluzivitu
• Zaměření na separaci odpadu podle čistoty a využitelnosti a na druhotný komunální odpad
• Nakládání s odpadem by se mělo řešit lokálně z perspektivy farem/měst

Politické mechanismy –

• Vyvinout strategii a akční plán pro přechod k odpadu s nulovou uhlíkovou stopou a recyklaci odpadu
• Přeorientovat politiku tak, aby brala v úvahu oběh biomasy – nejen její výrobu, ale i opětovné využití

Další poznámky:

Je potřeba identifikovat hodnotové řetězce napříč sektory. Recyklace a separace odpadu dál využitelného v jiných odvětvích je první krok. Odpad, který lze zpracovat bio způsobem, lze dál využít v biohospodářství např. jako hnojivo. Ne-bio odpad, jehož toxicitu a bezpečnost je nutné nejprve vyhodnotit, lze dál využít ve stavebnictví, ve výrobě recyklovaných plastů a elektroniky. Tyto procesy je možné škálovat na malé, velké, městské, venkovské.

Splaškový kal – identifikujte hodnotové řetězce.

Politické nedostatky – zdanění motivující k opětovnému použití materiálů. Uhlíková daň na fosilní odpady v okamžiku produkce/extrakce až po konec životnosti.

Kroky – koordinace napříč sektory. Celostátní politika biohospodářství s daněmi a regulacemi. S podporou politiky, nejen strategie na papíře bez činů.

Cílem akce je mít udržitelnou produktivní půdu. Toho dosáhneme diverzifikací využití půdy, snížením závislosti na chemických hnojivech a snížením závislosti na skládkování.

2. Jaká jsou ekologická rizika v sektoru z tématu vašeho stolu/vaší místnosti? Identifikujte rizika pro trvalou udržitelnost (např. biodiverzita, půda/uhlík, voda atd.) a zařaďte je do kategorií vysoké/střední/nízké riziko.

• Nekoordinovaný způsob práce bez dlouhodobé perspektivy nebo realizační strategie je vysoce rizikový. Prvním krokem by bylo prohlášení České republiky o podpoře Zelené dohody pro Evropu.
• Neschopnost snížit ekologickou stopu na obyvatele. Neschopnost splnit emisní limity CO₂.
• Neschopnost splnit cíle biodiverzity.
• Neschopnost splnit Cíle udržitelného rozvoje pro rok 2030.
• Neschopnost zastavit degradaci půdy, tím pádem neschopnost proměnit ekonomii do roku 2050 na ekonomii s nulovými uhlíkovými emisemi.

3. Jaké kroky doporučujete pro své téma a jaké hodnotové řetězce do let 2025 a 2030 navrhujete? Uvažujte v následujících kategoriích: technologie, životní prostředí, ekonomie, společnost, politika.

Politika

• Potřeba celostátního rámce pro schválení Zelené dohody pro Evropu.
• Nastavit politiku tak, aby vznikl český biohospodářský akční plán založený na principech uhlíkové neutrality.
• Je nutný vládní plán ve formě návodu s určenými cíli.
• Je nutná politika snižování ekologické stopy na obyvatele České republiky (která momentálně činí dvojnásobek průměru EU).
• Politika musí mít dlouhodobé cíle přesahující volební období.
• Strategie – jedno ministerstvo bude v čele, bude se koordinovat s dalšími ministerstvy (meziministerská pracovní skupina) a povede program.

Společnost

• Vzdělávání na úrovni obcí (měst) skrze workshopy.
• Subjekty soukromého sektoru musí zviditelňovat své zapojení do biohospodářství (např. národní certifikací).

Ekonomie   

• Výzkumná centra by měla skrze podporované inovační huby (např. rakouský institut AIT) přímo přispívat k efektivnímu řešení odpadové problematiky skrze nové projekty.

Technologie  

• Vývoj pro malá, střední a velká odpadní centra na bázi trvalé udržitelnosti a ekologie (třídění odpadu, filtrace toxinů, zpracování odpadu, distribuce).
• Malé a střední podniky spolu s výzkumnými centry by se měly zapojit do vývoje nových technologií.

Životní prostředí  

• Konkrétní kroky potřebné k zajištění vysokých kvalitativních standardů vzduchu a vody, splňující evropské cíle.
• Vývoj kroků od odpadu po hnojiva zvýší biodiverzitu pomocí používání bio hnojiv, což povede k vyšší bohatosti půdy.